Město Olomouc je městskou památkovou rezervací
Nemusíte chodit do žádného muzea, historie na vás dýchá z každého historického domu či dláždění. Připomínkou starých časů, kdy kašny nebyly jen ozdobou a příjemným letním osvěžením, je soubor šesti barokních kašen. Byly zhotoveny v letech 1683 až 1735 a společně se Sloupem Nejsvětější Trojice a Mariánským morovým sloupem byly vyhlášeny jako Národní kulturní památka.
Kašny jsou rozmístěny na nejfrekventovanějších místech historického centra Olomouce. Díky jednotné době vzniku a množství jsou označovány jako evropský unikát. Kašny jsou unikátní uměleckou připomínkou propojení řemesla a umění. Na výzdobě kašen se podíleli nejvýznamnější umělci té doby. Na Horním náměstí najdete největší a nejbohatěji zdobenou kašnu Caesarovu, druhou nejstarší kašnu Herkulovu a také menší kašnu Hygie na západní straně radnice, která ale do souboru barokních kašen nepatří. Původně byla tato kašna dokončena v roce 1898, k úplné obnově došlo až po roce 1945. Autorem sochy inspirované původní sochou chlapce s delfínem je Karel Lenhart. V tradici uměleckých kašen pokračuje město Olomouc i v současnosti na Horním náměstí byla osazena v roce 2002 nová kašna Ariónova.
Caesarova kašna
Tato kašna je ze souboru barokních olomouckých kašen největší a nejbohatěji zdobená. Na jejím místě stála původně kašna Spravedlnosti. Nynější kašnu vytvořil kameník Václav Render společně s mladým olomouckým sochařským tovaryšem Janem Jiřím Schaubergerem. Své dílo dohotovili oba umělci na svátek patrona Juliova vrchu – sv. Michala dne 29. září 1725. Socha tentokrát nepředstavuje žádného antického boha, ale římského vojevůdce Gaia Julia Caesara, údajného zakladatele Olomouce.
Herkulova kašna
Herkulova kašna z let 1687-1688 je druhou nejstarší kašnou Olomouce. Původně stála na místě, kde stojí sloup Nejsvětější Trojice. V roce 1706 musela být po požáru města obnovena a v roce 1716 se stěhovala na svoje dnešní místo na Horním náměstí naproti orloje. Stejně jako její předchůdkyně je dílem dvojice kameníka Václava Schülera a sochaře Michaela Mandíka. Původně měla být Martova, který byl bohem války. Námětem kašny je ztotožnění Heroa s habsburskými císaři, pod jejichž ochranou obyvatelé Olomouce a Moravy žili.
Ariónova kašna
Novodobá kašna byla na náměstí osazena v roce 2002 a doplnila tak soubor olomouckých barokních kašen, inspirovaných antickou mytologií. Jejím autorem je olomoucký rodák, sochař Ivan Theimer. V oválném bazénu jsou tři bronzové skupiny: osový obelisk na krunýři obrovské želvy, Arión s delfínem a dvě děti – chlapec a dívka. Kašnu doplňuje volně stojící želva, která se stala vyhledávaným symbolem středu města.
Nejvíce ceněnou kašnu Tritónů ze souboru šesti barokních kašen najdete na náměstí Republiky přímo proti vstupu do Vlastivědného muzea. Umělecky nejzdařilejší kašnou ze souboru je kašna Merkurova, kterou najdete v těsné blízkosti obchodní galerie Moritz. Nejstarší kašna Neptunova a kašna Jupiterova, která je naopak jedna z posledních kašen ze souboru, zdobí Dolní náměstí.
Kašna Tritónů
Kašna Tritónů je nejvíce ceněná olomoucká kašna. Vznikla po požáru města, který zachvátil město v roce 1707. Autorem kašny je kamenický mistr Václav Render. Stavba kašny byla započata v roce 1709 a téhož roku byla i dokončena. Kašna stála původně na křižovatce ulic Denisovy, Ztracené, Ostružnické a Pekařské. V roce 1880 se přestěhovala na nynější místo na náměstí Republiky a na jejím místě byl postaven nový nárožní dům.
Merkurova kašna
Merkurova kašna v sousedství obchodní galerie Moritz je nejmladší ze šesti olomouckých barokních kašen a je považována za umělecky nejzdařilejší. Na jejím místě stála už dříve renesanční kašna neznámého autora. Merkurova kašna, která ji nahradila, pochází z roku 1727. Nádrž je dílem Václava Rendera a zednického mistra Jana Jakuba Kniebandlema. Sochu Merkura zhotovil sochař a malíř Filip Sattler. Posel bohů Merkur byl antickým bohem obchodu a průvodce zemřelých a jeho ztvárnění na jedné z městských kašen mělo být oslavou města jako významného obchodního centra.
Neptunova kašna
Neptunova kašna je nejstarší kašnou Olomouce. Stojí na místě bývalé kaple svaté Markéty z roku 1417, kterou postavil místní cech kramářů. Kvůli nedostatku peněz ale zchátrala, a byla proto zbořena. Neptunova kašna byla dokončena v roce 1683, původně sloužila jako zásobárna užitkové vody okolním obyvatelům. Sochy vytvořil rodák z Gdaňska Michael Mandík, kamenické práce provedl olomoucký kameník Schüller. Zajímavostí je, jak schody kolem kašny vyrovnávají svažitost pozemku.
Jupiterova kašna
Jupiterova kašna je nejmladší ze všech šesti olomouckých barokních kašen. Byla dokončena v roce 1707 a byla to původně Floriánova kašna. Hlavní sochou tu byl svatý Florián. Hlavní socha byla vyměněna za sochu Jupitera od sochaře Filipa Sattlera. K výměně došlo pravděpodobně kvůli snaze sjednotit všechny kašny do jednoho tematického celku. Původní socha stojí na nádvoří statku ve Skrbeni.
Pokud chcete mít soubor kašen kompletní, zajděte i do Sokolské ulice nedaleko centra. Od roku 2005 tu byla zprovozněna Delfínova kašna. Napájena je z nedaleké gotické studny a po celý rok je nasvícena. Kašna byla zhotovena v letech 1724-1725 a původně stála ve Slovenské ulici. Původně se kašna nazývala Malá kašna a zdobila ji socha delfína s dítětem, kterou zhotovil Filip Sattler. Bohužel se původní socha nedochovala a dnes nádrž zdobí reliéf se lví tlamou, ze které tryská voda. V roce 1909 byla z neznámých důvodů přestěhována na nádvoří školy Na hradě. Zde byla v roce 2005 zase objevena, zrekonstruována a opět umístěna na dnešní místo v Sokolské ulici.
