Rozsáhlá zřícenina jednoho z největších moravských hradů Helštýna majestátně vévodí údolí Moravské brány u Týna nad Bečvou. Svou rozlohou patří k nejrozsáhlejším hradním komplexům v Evropě. Helfštýn nikdy nebyl dobyt, odolal i Švédům, a z valné části ho v roce 1656 nechali pobořit až vídenští vojenští stratégové, aby nepadl do rukou Turků. Byl postaven načerno jistým Fridušem (německy Helfrid) z Linavy. Byť o hrad brzy přišel po zásahu krále Jana Lucemburského, hrad po něm nese své jméno. Za Pernštejnů byl v 15. a 16. století rozšířen a stala se z něho významná pevnost. Každoroční historická akce Vokohradí s bálem a kostýmovaným průvodem připomíná dobu, kdy hrad vyženil bonviván české renesance Petr Vok z Rožmberka. Ve čtyřiceti letech si v roce 1580 vzal čtrnáctiletou Kateřinu z Ludanic, která byla dědičkou lipenského panství, a tedy i Helfštýna.

K jejímu narození se váže pověst. Tu noc hledal na hradě Helštýn přístřeší před bouří potulný mnich. Panstvo na něj ale vypustilo psy. To ho rozhořčilo, mrštil holí proti skále, kde se zapíchla, a Ludanice proklel: „ Z té hole vyroste planá hrušeň a rod Ludaniců vymře“. Kletba se nakonec vyplnila hned dvakrát – Kateřininou smrtí vymřel její rod po přeslici a úmrtím jejího manžela Petra Voka zase Rožmberkové vymřeli po meči. Planá hrušeň stále roste po pravé straně před vstupem do hradu.

Když Kateřina v pěti letech osiřela, spravoval za ni rozsáhlé majetky její poručník, zemský hejtman Zachariáš z Hradce, který toho využil ve svůj prospěch a připravil ji o velkou část jmění. Přesto byla bohatou dědičkou a Petr Vok si sňatkem s ní hojil své finanční problémy. Jeden z nejvýznamnějších velmožů českých zemí své doby začal na Helfštýn zajíždět. Cestovali sem téměř každé léto s velkým doprovodem a zdrželi se na lipenském panství několik týdnů. Byla to pokaždé velká sláva a pořádaly se opulentní hostiny. Petr Vok tu rád uprostřed hlubokých lesů odpočíval a jako známý milovník a labužník si dovedl užívat do sytosti. Ale věnoval se i úředním záležitostem. Kontroloval, jak se na panství hospodaří a pobyt také spojil s nutnými zápisy do zemských desek v Olomouci.

I když Rožmberkové zdejší panství nedrželi dlouho, zvelebovali ho. Na hradě Helštýn nechal Petr Vok vybudovat hradní palác ve vznosném italském stylu. Tam, kde je dnes hradní restaurace, nechal postavit konírnu. V jednom z hradebních průchodů býval psinec. Prý sem Petr Vok poprvé přivezl chrty cvičené na lov. Traduje se, že z Trubačské věže si nechal troubit své oblíbené melodie.

Manželství Kateřiny a Petra Voka nemělo na růžích ustláno. Svou roli jistě sehrál i velký věkový rozdíl. Navíc se Kateřina nedokázala srovnat s manželovou prostopášností. V roce 1594 prodělala po jedné jeho avantýře těžký hysterický šok, dokonce utekla na Helštýn, a začala trpět velkými depresemi a dalšími záchvaty. Šuškalo se, že je šílená. Zemřela v pětatřiceti letech.

Na Helštýně se koná každý rok světově známé mezinárodní fórum uměleckého kovářství Hefaiston. Některá vytvořená díla jsou vystavena v hradním areálu.

Zdroj: Olomoucký kraj v příbězích – www.centralaok.cz

ADRESA A KONTAKT

Hrad Helfštýn
Týn nad Bečvou
751 32

e-mail: helfstyn@prerovmuzeum.cz
tel.: + 420 581 797 093
helfstyn.cz