Nedaleko kostela svatého Tomáše z Canterbury a městské věže, láká k návštěvě Muzeum Mohelnice. Sídlí v historické budově bývalé fary. Existence tohoto domu sahá až do druhé poloviny 13. století. Dům byl pravděpodobně součástí zaniklého mohelnického hradu. Od 16. století v domě sídlila fara a děkanství. V roce 1957 byla budova zakoupena pro potřeby mohelnického muzea, které zde sídlí dodnes.

Dům sám stojí za prohlídku, jeho minulost připomínají gotické sklepy. Z období rané renesance se dochovaly vzácné fresky, z nichž nejpůsobivější je tzv. Hostina bohatcova zobrazující podobenství o boháči a Lazarovi z evangelia sv. Lukáše. Současnou podobu získal objekt po ničivém požáru z roku 1841, kdy byla vystavěna čelní fronta budovy s průjezdem a spojena se starším domem děkanství. V jedné z místností nového křídla se dochovala původní výmalba z druhé poloviny 19. století, která je autentickým doplňkem instalovaného měšťanského pokoje v stálé expozici Z dějin Mohelnicka.

Keramické nádoby a železné předměty připomínají osídlení na Mohelnicku od 11. do 15. století. Kopie listin, archeologické nálezy a fotografie objektů dokumentují stavební a hospodářský rozvoj města Mohelnice ve 13. až 16. století, včetně mohelnického hradu, farního kostela a tzv. biskupského domu. V první místnosti zaujme mimo jiné kolekce loštické keramiky s proslulými loštickými poháry či mohelnický poklad pražských grošů.

Cechovní postavníky jsou ozdobou druhé místnosti, v níž jsou vzpomenuta mohelnická řemesla, obchod a správa města. Prostoru vévodí hodinový stroj z kostelní věže, můžeme zde vidět autentické předměty obecního sluhy, ponocného, ale i klobouk primátora města. Kabát postiliona připomíná poštovní stanici v Mohelnici na trase z Olomouce do Prahy.

Nahlédnout do života měšťanů 19. století nám dává bohatý soubor textilií a oděvů ve třetí místnosti, která je zařízena jako měšťanský pokoj v 19. století. V další místnosti se návštěvník seznámí mezi jiným i s menšími průmyslovými podniky v Mohelnici, povětšinou již zaniklými, ale také s někdejším dolováním tuhy u Svinova a železné rudy u Květína. Nápaditě jsou aranžovány interiéry školního kabinetu, krejčovské dílny a holírny, které navozují atmosféru první poloviny 20. století. Závěr expozice patří historii i současnosti elektrotechnické výroby, prezentované dnes mohelnickou firmou Siemens, ale také výrobci světlometů a dalšího příslušenství automobilů, firmě HELLA AUTOTECHNIK a štěrkovně a pískovně Kámen Zbraslav v Mohelnici.

Nová stálá expozice Pravěk Mohelnicka, jejíž vlastní realizace v Muzeu v Mohelnici probíhala ve druhé polovině roku 2012, navazuje na bohatou stoletou tradici, které se tato věda na Mohelnicku těší. Expozice byla vytvořena z nesmírně bohatého a unikátního fondu archeologických sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku. Kromě množství keramiky a kamenných nástrojů zaujmou i unikátní artefakty, jako například torza neolitických Venuší, nádobka s lineárním písmem, náhrdelník z měděných drátků a provrtaných perel z pozdní doby kamenné nebo vzácné měděné nástroje či depoty bronzových předmětů.

Expozice Pravěk Mohelnicka, instalovaná ve sklepních prostorách mohelnického muzea, byla doplněna o interaktivní pravěkou hernu. Malí i velcí návštěvníci si mohou nejen vyzkoušet pravěké techniky drcení obilí nebo vrtání kamene, ale mají také možnost zahrát si na archeologa a sestavit ze střepů např. pravěké nádoby. V herně nechybějí ani oblíbené skládačky, hry, kvízy a křížovky.

ADRESA A KONTAKT

Muzeum Mohelnice
Kostelní náměstí 3
Mohelnice
789 85

e-mail: mohelnice@muzeum-sumperk.cz
tel.: + 420 583 430 693
www.muzeum-sumperk.cz