Hustopeče nad Bečvou – městys zdobí unikátní renesanční zámek

Do Hustopečí nad Bečvou cyklisty přivede odbočka, která vede okolo zámku a za městysem se znovu připojuje k cyklostezce Bečva. Hustopečský zámek stojí za zastávku, protože se může pyšnit nejkrásnějším arkádovým dvorem na Moravě. Jeho historie sahá až do roku 1580, kdy jeho majitelé z rodu Žerotínů začali nevyhovující tvrz přestavovat na dvouposchoďový renesanční zámek.Městys leží v nejvýchodnějším výběžku Olomouckého kraje, na půli cesty mezi Hranicemi a Valašským Meziříčím. Přestože první historicky doložená zmínka je z roku 1201, kdy je zapsáno jméno statku hustopečského, počátky osídlení městyse se dají najít mnohem hlouběji v minulosti. Při stavbě zdejší školy byly v roce 1946 objeveny stopy sídliště nejstarších zemědělců z počátku mladší doby kamenné – neolitu. Byly objeveny zlomky nádob a kusy mazanice – hliněné omítky stěn tehdejších chat.Připomínkou dávných dob je nejen zámek, ale také kostel Povýšení sv. Kříže. Stavba je pozoruhodná z historického i uměleckého hlediska. Vysoký chrám byl postaven v letech 1597 až 1611 v pozdně goticko-renesanční stylu. Jeho okna jsou vyzdobena barevnými malbami na skle. Nejvzácnějším uměleckým dílem je však dřevěná kazatelna z poloviny 18. století, stejně jako 14 barokních soch na ohradní zdi. Kolem kostela býval v minulých staletích hřbitov. Současný hřbitov je umístěn nedaleko budovy základní školy. Jeho součástí jsou starobylé pískovcové pomníky členů rodiny Baillou a hrobem Václava Kerauše, kmotra Karla Havlíčka Borovského.V místní části Poruba stojí cihlový větrný mlýn holandského typu z roku 1853. Ještě počátkem války se ve mlýně mlelo a šrotovalo, vyráběly se kroupy a zpracovávalo proso na jáhly. Pro případ bezvětří měl mlynář připraven elektromotor. V současnosti prochází rekonstrukcí a připravuje se jeho zpřístupnění. Od konce roku 2017 má kromě opravené střechy a interiéru opět i čtyři dřevěné lopatky.